Největší chyby při výchově

V parcích denně vídám obrovskou spoustu lidí, kteří pořád dokola opakují ty samé základní chyby. Ty pak způsobují, že k nim pes ani nechce přijít, natož aby je ještě poslouchal.

Pokusím se tedy sepsat nějaký základní seznam těch největších chyb podle důležitosti od těch nejhorší po ty méně děsivé. Seznam se pak budu snažit pravidelně aktualizovat a doplňovat.

1. Potrestání psa po přivolání (pokud není dostatečně rychlé nebo má velkou prodlevu)

Psa NIKDY netrestáme, když se po našem přivolání nakonec uráčí přijít! I kdyby mu to trvalo "hodinu", tak pokud přijde na místo, ze kterého jsme ho přivolali, tak ho NETRESTÁME. Vždy ho pochválíme (a to v naprosté většině případů) nebo nereagujeme, pokud je jasné, že si pes pochvalu nespojí s přivoláním, ale s něčím jiným.

Proč netrestáme?  
Představte si, že jste pes. Chtělo by se Vám k někomu, když víte, že vás u něj nečeká nic dobrého? Že vás seřve nebo (ještě "lépe") něčim přetáhne? Asi nechtělo. Chtěli byste naopak co nejdál, abyste měli chvíli klid. 

Jak na to, abyste psa vždy a za každých okolností přivolali, se pokusím vysvětlit v některém z dalších příspěvků. 


2. Připnutí psa na vodítko po přivolání

Pokud se psa snažíte naučit, jak ho přivolat, nebo máte s přivoláním problém (většina pejskařů, takže velmi pravděpodobně i VY), nesmíte ho po vykonání povelu připnout na vodítko a odejít s ním domů. Pes si přivolání spojí s ukončením hry, procházky a omezením svého pohybu a příště nebude chtít přijít a bude se tomu vyhýbat. Pokud víte, že už chcete jít domů, tak psa nejlépe bez povelu odchyťte, připněte na vodítko a jděte. Pokud je pes hodně aktivní a je problém ho chytit, můžete použít povel "lehni" (za předpokladu, že ho pes 100% ovládá a to i na dálku). Jinak se vám vyplatí počkat a psa v nesoustředěném okamžiku odchytit bez povelu. Bohatě se vám to vrátí při nácviku povelu "ke mně".


3. Opakování povelů

Povel řikáme vždy JENOM JEDNOU! Pokud pes na povel nereaguje, dostaneme ho do požadované polohy jiným způsobem a ne dalším povelem. Jinak psovi říkáme, že první povel je jen upozornění - "dočuchej co čucháš, já zavolám ještě třikrát a pak teprve budeš mít problém". Problém by měl mít hned po nesplnění prvního povelu.


4. Litování a chlácholení psa

Když se pes bouchne, šlápnete mu na packu, něco si udělá, tak psa NECHLÁCHOLÍME. Nejsem žádný sadista a pokud mého psa něco bolí, věřte, že mě to bolí ještě víc za něj a je mi ho líto. Nikdy ho ale nechlácholím. Pes se rychle naučí tohoto jednání zneužívat. Brzy pochopí, že když kníkne, vy hned přiběhnete, začnete ho hladit, chlácholit, nedejbože ještě krmit. Za chvilku z něj bude prvotřídní simulant. Takže pokud se mu něco stane (a nejde mu o život nebo není schopný chodit), tak NEREAGUJEME. I když nám je to líto, vše chlácholení spolkneme a pokračujeme, jako by se nic nestalo.

Vítejte na blogu City Dog

Co zde najdete?
Najdete zde všelijaké informace týkající se výchovy a výcviku psů a kynologie obecně. Co je psa dobré naučit, jak toho docílit a čeho se naopak vyvarovat. Pokud by kohokoliv z vás napadlo nějaké téma, ke kterému byste chtěli, abych se vyjádřil nebo s něčím poradil, tak mi neváhejte napsat. Budu naopak moc rád.

Proč jsem se rozhodl psát blog?
Spousta (a bohužel naprostá většina) majitelů psů neví, jak se ke svým psům chovat. Neví, jak s nimi komunikovat, kdy je pochválit a kdy je naopak zkorigovat tak, aby nedělali to, co se nelíbí nám nebo to, co jim samotným může být nebezpečné. Jelikož cesta k tomu, abychom vychovali ovladatelného a sebevědomého psa, se  řídí v zásadě velmi podobnými pravidly, myslím si, že pár tipů, jak psa vychovávat, by se mohlo hodit. Zvláště pak těm, se kterými společně cvičíme jejich pejsky.

Co odborná literatura?
Samozřejmě, že odborná literatura vám poskytne obsáhlejší a tedy i lepši informace. Pokud máte dostatečný elán si otevřít nějakou z mnoha knih, jak vychovávat psy, bude to jistě velmi moudré a chválihodné řešení, které mohu jen doporučit. Bohužel realita je taková, že knihy se nikomu číst moc nechce a ve finále většina lidí neumí ani psa pochválit, natož aby ho naučili, aby přišel na zavolání. Proto tedy tento blog.

Výhoda blogu!
Obrovskou výhodou blogu je, že mohu pružně reagovat na to, co vás nejvíce pálí a v čem potřebujete poradit. V takovém případě mi neváhejte napsat na adresu citydog@citydog.cz nebo třeba na naši facebookovou stránku City Dog.

Metodologie je různorodá!
Každý kynolog, cvičitel, výcvikář (na pojmenování nezáleží) má svůj styl výchovy. Metod výchovy a výcviku psů je mnoho a názorů na to, která z nich je ta nejlepší, ještě víc. Je tak velmi pravděpodobné, že ne každému se budou moje metody zamlouvat. Je to v pořádku. Zastávám názor, že každý pejskař by si měl vybrat výcvikáře, kterému důvěřuje a věří v jeho úsudek. Pokud to tak není, nebude fungovat vztah mezi nimi a s pochybnostmi, nebude fungovat ani výchova psa.

Budu zde tedy prezentovat metody, které fungovaly při výchově mého psa a věřím, že s drobným přizpůsobením budou fungovat i ujiných. Nikde však není napsáno, že to jsou ty nejlepší a neomylné metody.  Jsou to ale metody, které fungovaly u mě a u spousty jiných psů.