Krátkodobé odložení

Krátkodobé odložení (neboli také odložení za pochodu) rozlišujeme ve třech polohách: v sedě, v leže a ve stoje. Přestože všechny polohy mají něco do sebe, tak my si vysvětlíme pouze odložení v sedě a v leže.

Nejprve si tedy řekneme, co vlastně chceme psa naučit. Při chůzi u nohy, kdy jde pes po naší levé noze rameny zhruba v úrovni pomyslné osy našeho těla (nepředchází a ani nezaostává), by měl být pes schopný na příslušný povel zaujmout jednu ze tří poloh. Za naší stálé chůze by tedy na příslušný povel měl pes zůstat na místě a to buď v sedě, v leže anebo ve stoje, podle toho, jaký povel dostane zadán. To vše by měl pes zvládnout bez jakéhokoliv zastavení nebo zpomalení psovoda. Po zadání povelu tedy psovod pokračuje dál v přímém směru a vzdaluje se od odloženého psa.

Pokud jste si pořádně přečetli a se psem natrénovali povel "lehni", o kterém jsem psal už ze začátku, tak by pro vás odložení v leže nemělo být problémem v podstatě už dnes. Jednoduše nedáte povel "lehni" tehdy, když je pes od vás vzdálen, ale dáte povel v momentě, kdy jde (na povel "k noze") u vaší nohy. Pokud jste povel "lehni" natrénovali se psem pořádně, pak pes pravděpodobně zaujme polohu správně i v tomto případě. Maximálně budete řešit detail upřesnění této polohy, aby si pes lehal přesně v ose chůze a okamžitě.

Metodika výcviku poloh v sedě a v leže je téměř stejná. Proto dnes vysvětlím pouze metodiku polohy v sedě. Věřím, že polohu v leže pak dokážete lehce odvodit už sami a případné nedostatky, které jste nedořešili už při nácviku povelu "lehni", zvládnete dotáhnout do konce.

Začneme tedy opět v základní poloze se psem sedícím u levé nohy. Psovi zadáme povel "k noze" a rozejdeme se v přímém směru konzistentní, relativně rychlou chůzí. Po několika krocích se zastavíme, dáme psovi povel "sedni" a odcházíme dál v přímém směru. Psa neustále sledujeme, abychom jeho případnou změnu polohy byli schopni opravit. Pokud pes v poloze vydrží, následuje pochvala a odměna. Pochvala se zde ale liší podle toho, zda je jako odměna pamlsek nebo hračka. V případě, že trénujete s odměnou v podobě hračky, psa pořádně pochválíte ("výborně" nebo "dobře") a zároveň mu hračku hodíte tak, aby letěla za něj. Díky tomu pes nemá tendenci se zvedat z polohy předčasně. Odměna ve formě hračky tedy letí vždy za psa. Pokud cvičíte na pamlsky, tak se bez jakékoliv pochvaly otočíte, vrátíte se zpět k psovi, kterého obejdete, zařadíte se po jeho pravé straně tak, aby se dostal pes zpět do základní polohy, narovnáte se, napočítáte jednadvacet a psa pochválíte, odměníte a uvolníte.

Co když se psovi cvik nepovede? V první řadě neodcházíte od psa dokud polohu nezaujme tak, jak má. Pokud polohu zaujme, tak už by neměl mít problém z odchodem od psa. To už byste měli mít natrénováno z minula (viz článek "Odložení - výdrž v polohách v sedě a v leže s odchodem od psa"). Pokud by se pes ale přeci jen zvedl, jednoduše ho opravíme a zase se vzdálíme na místo, kde jsme byli, když se pes z polohy zvedl nebo když zaujal jinou nesprávnou polohu. Cvik se pak pokusíme dokončit. Obdobně postupujeme v případě, že pes změní polohu při našem návratu. Ani zde změnu netolerujeme. Pokud jsme psa museli opravit, tak psa po dokončení cviku sice pochválíme, ale neodměňujeme. Odměňujeme pouze za správně provedený celý cvik.

Když pes zvládne tuto fázi, začneme pomalu zkracovat domu zastavení. Jinými slovy se snažíme dát povel "sedni" za chůze a nezastavit se. Vždy si ale kontrolujeme, zda pes polohu zaujal přesně a rychle. Pokud ano, nemusíme se zastavit a pokračujeme v chůzi ještě pár kroků a následně psa pochválíme a odměníme (viz výše). Pokud by pes polohu nezaujal, nemá cenu se snažit odejít, když si pes ještě nesedl, ale pouze se nějak podivně krčí a pomalu si sedá na zem. Zkrátka vždy počkáme, až pes polohu zaujme přesně. Pokud polohu zaujímá pomalu, můžeme psa zrychlit plácnutím přes zadek.

Obdobně jako při jiných cvičeních platí:

- při vysvětlování cviku psa pouze trpělivě opravujeme, až když pes jasně ví, co po něm chceme, může přijít korekce

- po korekci, když se pes vrátí do polohy, do které má, psa vždy pochválíme ("dobře"), tím psovi říkáme: "to jsem po tobě chtěl"

- odměňujeme pouze za správně provedený celý cvik

- cvik postupně ztěžujeme tak, že ho dělám v náročnějším prostředí

Dlouhodobé odložení

S tím, co jsme si řekli v minulých příspěvcích, můžeme začít trénovat odložení tak, jak jsme si je shrnuli na samotném začátku kapitoly týkající se odložení.

Dlouhodobé odložení používáme tehdy, když se od psa vzdalujeme na delší dobu (například odložíme psa před obchodem) a víme, že se k němu budeme vracet. Tehdy doporučuji používat povel "zůstaň".

Psa nejprve ze základní polohy (po vaší levé noze) položíme povelem "lehni". Následně dáme psovi povel "zůstaň" a otevřenou dlaní levé ruky "orazítkujeme" čelo psa. Když říkám "orazítkujeme", myslím tím, že psa lehonce klepneme otevřenou dlaní do čela. Jde v podstatě o posunkový povel navíc, který nám pomůže psa ujistit, že má zůstat na místě, než se k němu vrátíme. Je to takový rituál, který psovi usnadňuje pochopit daný povel. Až pes povel bude stoprocentně chápat, můžeme si pak vybrat, jaký povel použijeme. "Zůstaň" pak ani nemusíte vyslovit. Pokud byste se ale chtěli věnovat sportovní kynologii nebo dělat se psem zkoušku, tak tento posunkový povel nepoužívejte! Je to povel navíc, který není v hodnocení žádoucí. V běžné praxi je ale relativně užitečný a proto ho zde popisuji. 

Po zadání povelu "zůstaň" odcházíme od psa do vzdálenosti, kterou pes bezpečně vydrží. Vydržíte několik minut (pokud možno opět tak, aby to pes vydržel) a ke psovi se vrátíte. Při návratu ke psovi ho vždy obcházejte tak, abyste ho měli stále po levé straně těla, až se k němu zezadu zařadíte opět do polohy, kdy pes leží podél vaší levé nohy. Než psa pochválíte, nezapomeňte si v duchu říci "jednadvacet" a teprve potom psa pochvalte a odměňte.

Samozřejmostí je, že pokud by se pes z odložení kdykoliv zvedl, tak následuje korekce (nyní už relativně razantní) a oprava (obdobně jak bylo již popsáno).

Pokud pes cvik zvládá, můžete začít cvik ztěžovat. Pes by měl být schopný zůstat odložený na daném místě, když si kolem hrají psi a pes vás nevidí. To vše klidně i několik minut nebo třeba (pokud chcete být nároční) i hodin. Postupně tedy cvik můžete ztěžovat například tak, že okolo psa budou chodit cizí lidé, běhat cizí psi anebo v dálce něco třeba bouchne. Vždy si ale dejte pozor, ať se psovi nestane nic špatného v době vaší nepřítomností. Pamatujte tedy například, že ve městě může kdykoliv přijít agresivní pes a těchto situací se vyvarujte.

Podle toho, na jak náročné podmínky psa připravíte, si budete moci být jistí, že pes povel splní a nikam neuteče.

Odložení - výdrž v polohách v sedě a v leže s odchodem od psa

Když už pes zvládne bez problémů vydržet v dané poloze ("sedni" nebo "lehni"), můžeme pomalu začít trénovat odchod od psa. Metodický postup je pro polohy v sedě a v leže velmi podobný, takže ho stačí vysvětlovat pouze pro jednu z těchto poloh. Lehce náročnější je pravděpodobně poloha v sedě a proto si celý postup vysvětlíme na ní. 

Psa povelem "k noze" posadíme do základní polohy podél naší nohy. Buďte důslední i zde. Dávejte si tedy pozor, zda pes i povel "k noze" vykoná tak, jak má, a kdyby náhodou ne, neodkládejte opravu cviku. Pokud pes na 100 % neovládá tuto polohu, neměli byste se pokoušet dostat dál ve výcviku. V tomto případě nejde o souslednost cviků. Jde ale o autoritu. I povely, které psovi dáváme před tím, než se dostaneme k nácviku samotného cviku, který chceme řešit, bychom měli důsledně opravovat. Pokud chyby ignorujete, podkopáváte si svoji vlastní autoritu. Výsledek celého cvičení pak může být negativní i když si myslíte, že v samotném odložení jste udělali pokrok. Buďte tedy detailisté. Pokud máte pocit, že byste se k samotnému odložení nedostali, tak nedávejte povel "k noze", ale situaci vyřešte třeba tak, že psovi dáte povel "sedni" (který by už přeci jen měl znát) a k psovi se zařadíte vy. Tímto způsobem se dostanete do základní polohy rychle a bez případného podrývaní své autority při ignoraci chyb psa v předešlém cviku. Toto neplatí pouze v tomto případě, ale při jakémkoliv cvičení. Psa nezapomeňte pochválit po správném vykonání prvního cviku ("k noze" nebo "sedni"), abyste jasně oddělili, kdy začínáte dělat něco nového a psa nepřipravili o pochvalu za správně provedený cvik. 

Když pes sedí u vaší levé nohy, řekněte povel "sedni" (v případě vašeho přiřazení ke psovi povel klidně zopakujte) a postavte se přímo před psa - čelem k němu. Ne moc daleko a ani moc blízko, cca 20 cm od jeho čumáku. V duchu napočítejte do tří a zařaďte se zpět do základní polohy vedle psa po jeho pravém boku (vaší levé noze). Pokud pes toto vydrží, moc ho pochvalte, pohlaďte, odměňte a uvolněte ("volno"). Dávejte si pozor na to, abyste psa nechválili moc brzo. Nechvalte psa, když si před něj stoupáte, ani když před ním stojíte, a hlavně ne, když se vracíte zpět do polohy. Psa pochvalte až když jste zpět ve výchozí poloze (narovnaní). Většinou se lidé neudrží a psa začnou chválit už při návratu do základní polohy. Pomáhá proto se nejprve zařadit, narovnat, podívat se před sebe (psa sledovat periferním viděním a ne přímým pohledem) napočítat jednadvacet a pak psa pochválit. Tato vteřina většinou pochvalu dostane do správného načasování. Pokud to takto nebudete dělat, pes se vám bude z polohy zvedat už při vašem návratu a to je špatně. 

Takhle vypadá postup, když se psovi cvik povede. To se ale určitě nestane na první pokus. Většinou se vám pes zvedne v momentě, kdy uděláte první krok. Tehdy následuje "fuj" nebo "ne" (podle toho, co používáte), psa bez povelu opravíte (posadíte zpět do polohy přesně tak, jak byl) a pokusíte se celý cvik dokončit. Takhle psa můžete opravovat x-krát, než se vám vůbec podaří před psa postavit. Buďte tedy klidní, trpěliví a psa pouze opravte (zatím bez korekce). O to víc se pak radujte, když se to psovi povede, a dejte mu to najevo při pochvale. 

Když pes zvládne tento první krok, tak celý proces můžete postupně ztěžovat. Místo postavení se před psa, ho můžete obejít kolem dokola. Nejprve jednou, pak třeba i dvakrát. Když zvládne tuto změnu, postavte se opět před psa, ale o krok dál. Příště si stoupněte o tři kroky dál a přespříště o čtyři. Postupně tak vzdálenost prodlužujte. Podobně, jak se zvedá náročnost cviku (větší vzdálenost a delší časová prodleva), se zvedá i korekce v případě, kdy pes polohu opustí. Už psa pouze neopravíme, ale provedeme korekci. Jak pes začíná chápat o co jde, tak se zvyšuje i razantnost korekce. Nejprve totiž pes nezůstal v poloze, protože nevěděl, co po něm chceme, není tedy důvod pro korekci. Když už ale ví, co po něm chceme a stejně se zvedne, musíme mu ukázat, že povel nejenže vykonat může, ale dokonce musí.

Při nácviku odložení vždy platí zásada, že je lepší cvik ztížit pouze tak, aby ho pes zvládl udělat a vy jste ho mohli na konci pochválit. Jinými slovy, pokud psa musíte desetkrát opravit, postupujete moc rychle. Výjimkou je úplný začátek, kdy pes nic nechápe. Tam tato situace může nastat. Proto taky psa v této fázi pouze opravujeme bez jakékoliv korekce a stresu. Je tedy lepší se vzdalovat po krůčcích a čas prodlužovat pouze po troškách, než si hned stoupnout deset kroků vzad. Když už pes chápe, co má dělat, začneme opravu doprovázet korekcí. Pokud to uděláme tímto způsobem, pes nebude frustrovaný z korekce, protože přesně ví, za co korekce přišla. Příště se tak korekci vyhne tím, že povel uposlechne. Frustrace by přišla v případě, že bychom ho potrestali za něco, co nechápe.