Pokusím se tedy sepsat nějaký základní seznam těch největších chyb podle důležitosti od těch nejhorší po ty méně děsivé. Seznam se pak budu snažit pravidelně aktualizovat a doplňovat.
1. Potrestání psa po přivolání (pokud není dostatečně rychlé nebo má velkou prodlevu)
Psa NIKDY netrestáme, když se po našem přivolání nakonec uráčí přijít! I kdyby mu to trvalo "hodinu", tak pokud přijde na místo, ze kterého jsme ho přivolali, tak ho NETRESTÁME. Vždy ho pochválíme (a to v naprosté většině případů) nebo nereagujeme, pokud je jasné, že si pes pochvalu nespojí s přivoláním, ale s něčím jiným.Proč netrestáme?
Představte si, že jste pes. Chtělo by se Vám k někomu, když víte, že vás u něj nečeká nic dobrého? Že vás seřve nebo (ještě "lépe") něčim přetáhne? Asi nechtělo. Chtěli byste naopak co nejdál, abyste měli chvíli klid.
Jak na to, abyste psa vždy a za každých okolností přivolali, se pokusím vysvětlit v některém z dalších příspěvků.
2. Připnutí psa na vodítko po přivolání
Pokud se psa snažíte naučit, jak ho přivolat, nebo máte s přivoláním problém (většina pejskařů, takže velmi pravděpodobně i VY), nesmíte ho po vykonání povelu připnout na vodítko a odejít s ním domů. Pes si přivolání spojí s ukončením hry, procházky a omezením svého pohybu a příště nebude chtít přijít a bude se tomu vyhýbat. Pokud víte, že už chcete jít domů, tak psa nejlépe bez povelu odchyťte, připněte na vodítko a jděte. Pokud je pes hodně aktivní a je problém ho chytit, můžete použít povel "lehni" (za předpokladu, že ho pes 100% ovládá a to i na dálku). Jinak se vám vyplatí počkat a psa v nesoustředěném okamžiku odchytit bez povelu. Bohatě se vám to vrátí při nácviku povelu "ke mně".
3. Opakování povelů
Povel řikáme vždy JENOM JEDNOU! Pokud pes na povel nereaguje, dostaneme ho do požadované polohy jiným způsobem a ne dalším povelem. Jinak psovi říkáme, že první povel je jen upozornění - "dočuchej co čucháš, já zavolám ještě třikrát a pak teprve budeš mít problém". Problém by měl mít hned po nesplnění prvního povelu.
4. Litování a chlácholení psa
Když se pes bouchne, šlápnete mu na packu, něco si udělá, tak psa NECHLÁCHOLÍME. Nejsem žádný sadista a pokud mého psa něco bolí, věřte, že mě to bolí ještě víc za něj a je mi ho líto. Nikdy ho ale nechlácholím. Pes se rychle naučí tohoto jednání zneužívat. Brzy pochopí, že když kníkne, vy hned přiběhnete, začnete ho hladit, chlácholit, nedejbože ještě krmit. Za chvilku z něj bude prvotřídní simulant. Takže pokud se mu něco stane (a nejde mu o život nebo není schopný chodit), tak NEREAGUJEME. I když nám je to líto, vše chlácholení spolkneme a pokračujeme, jako by se nic nestalo.
Žádné komentáře:
Okomentovat